Dovoz potravin ze třetích zemí: co si ohlídat před prvním prodejem

Dovoz potravin ze zemí mimo Evropskou unii otevírá zajímavé obchodní příležitosti, ale zároveň přináší řadu právních povinností, jejichž opomenutí může skončit vysokou pokutou nebo zabavením zásilky. Než začnete první výrobek prodávat českému spotřebiteli, je vhodné mít jasno v tom, kdo je z pohledu práva dovozcem, jaké registrace potřebujete a co všechno musí být v pořádku na etiketě. Následující přehled shrnuje klíčové kroky, na které byste před vstupem na trh neměli zapomenout. 

Kdo je z pohledu práva dovozcem

Dovozcem potravin je podnikatel, který uvádí na trh zboží pocházející ze třetích zemí, tedy ze států mimo Evropskou unii. Nákup zboží z jiného členského státu EU se za dovoz v tomto smyslu nepovažuje — zde platí zásada volného pohybu zboží a výrobky legálně uvedené na trh v jiném členském státě zpravidla nelze v ČR odmítnout.

Podstatné je, že dovozce je z hlediska potravinového práva provozovatelem potravinářského podniku a nese obdobnou odpovědnost jako výrobce. Odpovídá tedy za to, že dovážená potravina je bezpečná, správně označená a splňuje všechny požadavky českých i unijních předpisů. Této odpovědnosti se nelze zprostit odkazem na to, že zboží vyrobil někdo jiný v zahraničí.

Registrace u dozorového orgánu

Základní povinností je registrace činnosti u příslušného dozorového orgánu. Ta vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a jde o ohlašovací povinnost — nejedná se tedy o povolovací řízení, ale o oznámení, které je nutné podat nejpozději v den zahájení činnosti.

Který úřad je příslušný, závisí na povaze potravin:
  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vykonává dozor nad potravinami jiného než živočišného původu — tedy nad ovocem, zeleninou, kořením, nápoji, cukrovinkami, doplňky stravy a podobně.
  • Státní veterinární správa (SVS) dozoruje potraviny živočišného původu, jako je maso, ryby, mléčné výrobky, vejce nebo med.

Registrace se podává u místně příslušného inspektorátu v místě sídla podnikatele prostřednictvím formuláře „Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení výkonu předmětu činnosti". Nesplnění oznamovací povinnosti je přestupkem, za který lze uložit sankci až v řádu statisíců až milionu korun, proto se vyplatí tento krok nepodcenit. Kromě toho musí mít podnikatel odpovídající živnostenské oprávnění.

Kategorie potravin podle míry regulace dovozu

Ne u každé potraviny je režim dovozu stejný. Řada komodit se dováží zcela volně, u jiných je potřeba splnit zvláštní podmínky. Zjednodušeně lze potraviny rozdělit do několika skupin:

  1. Potraviny bez zvláštního režimu. U bezpečných potravin, na které se nevztahují zvláštní předpisy, nepotřebujete žádné speciální povolení ani certifikát. Postačí splnit obecné požadavky na bezpečnost, hygienu a označování.
  2. Potraviny se zvláštními podmínkami dovozu. U vybraných komodit z určitých zemí stanoví unijní právo zvýšenou kontrolu kvůli riziku pro zdraví — typicky jde o rizika kontaminace (například aflatoxiny u ořechů a sušeného ovoce, pesticidní rezidua nebo radiace u produktů z některých oblastí). Zde bývá nutné dovážet přes určená vstupní místa a předložit zdravotní certifikát vydaný oprávněným orgánem třetí země či protokol o analýze.
  3. Potraviny, jejichž dovoz je zakázán nebo pozastavený. V odůvodněných případech může Evropská komise dovoz konkrétní potraviny ze třetí země úplně pozastavit.

Konkrétní seznam komodit a podmínek se průběžně mění a je vhodné jej ověřit před každou zásilkou. Přehled tzv. „červeného seznamu" a zvýšených kontrol vede SZPI, u produktů živočišného původu pak SVS.

Úřední kontroly na vstupu a celní řízení

U vybraných potravin probíhá před propuštěním zásilky do volného oběhu úřední kontrola na vstupu do EU. Dozorové orgány provádějí v místech vstupu systematické nebo namátkové kontroly a mohou vyžadovat předložení zdravotního certifikátu či jiných průvodních dokladů.

Souběžně probíhá celní řízení. Při dovozu ze třetích zemí se kromě DPH platí clo podle celního sazebníku EU a u některých komodit i spotřební daň (například u alkoholu). Podnikatel předkládá celní prohlášení na Jednotném správním dokladu spolu s fakturami a případně dalšími dokumenty, jako je certifikát o původu zboží. Je vhodné počítat s tím, že celní úřad může vyžádat doplňující doklady, a mít je připravené předem.

Označování dovezené potraviny

Zvláštní pozornost si zaslouží etiketa. Potravina určená českému spotřebiteli musí být řádně označena v českém jazyce a splňovat požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům i zákona o potravinách. Mezi klíčové údaje patří:

  • název potraviny odpovídající jejímu druhu a složení,
  • seznam složek a zvýrazněné alergeny,
  • výživové údaje,
  • čisté množství,
  • datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti,
  • podmínky uchování, pokud jsou u dané potraviny relevantní,
  • identifikace odpovědného provozovatele.

U dovozu má význam poslední bod. Na obalu musí být uveden provozovatel potravinářského podniku odpovědný za informace o potravině — a není-li výrobce usazen v EU, je to právě dovozce. V praxi tedy může být na etiketě uveden dovozce, aniž by musela být uváděna adresa výrobce ze třetí země. Zároveň je někdy nutné uvést zemi původu tak, aby spotřebitel nebyl uveden v omyl ohledně skutečného původu potraviny. K zásilce je rovněž třeba mít doklad o původu zboží.

Doplňky stravy a další specifické kategorie

Pokud dovážíte doplňky stravy, čeká vás nad rámec výše uvedeného ještě notifikační povinnost vůči Ministerstvu zdravotnictví — před uvedením na trh je nutné oznámit uvedení výrobku a jeho označení. Doplněk stravy je přitom z pohledu práva potravinou, nikoli léčivem, což určuje, jaká pravidla se na něj vztahují a jaká tvrzení o něm smíte uvádět.

Obdobně zvláštní režim platí například pro potraviny nového typu (novel food), potraviny pro zvláštní výživu nebo produkty s ekologickou (bio) certifikací. U každé z těchto kategorií je vhodné ověřit specifické požadavky ještě před uzavřením dodavatelské smlouvy.

Shrnutí: checklist před prvním prodejem

Před uvedením dovezené potraviny na trh doporučujeme projít následující body:

  • Ověřit, zda jde skutečně o dovoz ze třetí země, nebo o pořízení zboží z jiného členského státu EU.
  • Zaregistrovat činnost u SZPI, případně SVS, podle povahy potraviny.
  • Zjistit, zda se na danou komoditu nevztahují zvláštní podmínky dovozu, zdravotní certifikáty nebo zvýšené kontroly.
  • Zajistit celní odbavení a připravit potřebné doklady včetně dokladu o původu.
  • Připravit etiketu v českém jazyce se všemi povinnými údaji a správně uvedeným odpovědným provozovatelem.
  • U doplňků stravy a dalších specifických kategorií splnit notifikační a další zvláštní povinnosti.

Potravinové právo je oblast, kde se prolínají unijní nařízení, český zákon o potravinách i celní předpisy, a chyba na začátku se může projevit až při kontrole nebo reklamaci. Pokud plánujete dovoz nové komodity, doporučujeme právní posouzení konkrétního výrobku a nastavení smluvní dokumentace s dodavatelem ještě před první objednávkou. Rádi vám s přípravou pomůžeme.


Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se vyvíjí; aktuální znění předpisů a seznamů komodit doporučujeme ověřit před každou konkrétní zásilkou.

Hledáte spolehlivého partnera v oblasti práva? Spojte se s námi.