Co zůstává a co se mění
Definice obchodního tajemství podle § 504 občanského zákoníku se nemění. I nadále jím budou konkurenčně významné, určitelné a ocenitelné skutečnosti, které nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, souvisejí se závodem a jejichž vlastník je odpovídajícím způsobem chrání.
Klíčová je změna koncepce. Dnes je porušení obchodního tajemství jednou ze skutkových podstat nekalé soutěže. Poškozený proto musí prokázat i naplnění generální klauzule — především to, že k jednání došlo v hospodářském styku. Mimo konkurenční vztah je ochrana dnes velmi omezená.
Novela jádro úpravy z nekalé soutěže vyjímá do samostatného dílu občanského zákoníku. Ochrana už nebude podmíněna hospodářským stykem. Pokud k porušení v hospodářském styku dojde, půjde i nadále zároveň o nekalou soutěž. Nově budou chráněny i situace, kde o konkurenční soupeření vůbec nejde — například bývalý zaměstnanec, který odnese kopie důvěrných podkladů a použije je v jiném zaměstnání, nebo osoba, která interní materiály předá třetím osobám, aniž by sama podnikala.
Pozor na hranici: úprava nedopadá na zkušenosti a znalosti, které zaměstnanec poctivě nabyl při běžné práci. Zkopírování zákaznické databáze před odchodem už ale bude samostatným porušením — i kdyby ji zaměstnanec nikde nepoužil.
Tři formy porušení
Novela jasně vymezuje tři základní formy porušení:
- Neoprávněné získání — někdo bez souhlasu držitele získá přístup k nosiči, z něhož lze tajemství zjistit, pořídí si kopii nebo si ho přisvojí, případně se k němu dostane v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku.
- Neoprávněné zpřístupnění jiné osobě — porušení mlčenlivosti či zákonné nebo smluvní povinnosti informace dále nešířit.
- Neoprávněné využití pro sebe nebo pro jiného — praktické použití při výrobě, službách, oslovování zákazníků a dalších aktivitách bez souhlasu.
Významné je výslovné zakotvení získání. Firma nebude muset čekat, až prokáže konkrétní využití informací — postačí prokázaná exfiltrace (export databází, stažení dokumentace, přeposlání souborů). To posouvá obranu do dřívější fáze incidentu.
Odpovědnost třetích osob a „výrobky porušující obchodní tajemství“
Novela pamatuje i na osoby, které tajemství získají nepřímo. Za neoprávněné se považuje i nakládání s tajemstvím osobou, která věděla nebo vědět měla a mohla, že informace pocházejí od někoho, kdo je získal protiprávně. Spoléhat na „neznalost“ zjevně problematického původu cizího know‑how tak nepůjde.
Prakticky významný je nový pojem výrobek porušující obchodní tajemství — produkt, jehož podoba, vlastnosti, fungování, výrobní proces nebo marketing ve značné míře neoprávněně těží z obchodního tajemství. Porušením nebude jen samotné použití informací, ale i výroba, nabídka, uvedení na trh, dovoz, vývoz či skladování takových výrobků. To umožní cíleně zasáhnout proti produktům postaveným na zneužitém know‑how.
Kdy o porušení nejde
Novela zároveň vymezuje výjimky. Porušením není:
- nezávislý objev nebo vytvoření obdobného řešení,
- reverzní inženýrství u věci veřejně dostupné nebo legálně držené,
- získání tajemství při výkonu zákonného práva zaměstnanců na informování a projednání.
Zvláštní ochranu mají média a oznamovatelé (whistlebloweři): získání ani zpřístupnění tajemství není neoprávněné, dojde-li k němu za účelem odhalení protiprávního jednání ve veřejném zájmu nebo při výkonu svobody projevu.
Účinnější nástroje obrany
Poškozený se může domáhat zdržení se porušování a odstranění závadného stavu, náhrady škody, vydání bezdůvodného obohacení a přiměřeného zadostiučinění. Novelizovaný zákon č. 221/2006 Sb. navíc výslovně umožní požadovat zákaz dalšího využívání tajemství, zákaz výroby a distribuce dotčených výrobků, jejich stažení z trhu, úpravu nebo zničení, i zničení či převod nosičů. Náklady zpravidla ponese rušitel.
Zásadní jsou i procesní záruky důvěrnosti. Soudy dostanou jasnější pravidla pro omezení nahlížení do spisu v částech obsahujících tajemství, možnost vyloučit veřejnost z části jednání a povinnost anonymizovat rozsudek před uveřejněním. Účastníci a jejich zástupci budou vázáni mlčenlivostí i po skončení sporu. Tím se řeší dosavadní dilema žalobců: chránit tajemství vs. úspěšně ho prokázat.
Soud získá i pružnější nástroje — v rámci předběžných opatření může umožnit pokračování ve využívání tajemství proti složení jistoty, případně u „nevědomých“ rušitelů nahradit nepeněžitá opatření peněžní kompenzací (max. do výše obvyklého licenčního poplatku).
Co udělat už teď
Novela je zatím ve fázi projednávání, ale plánovaná účinnost k 1. lednu 2027 je blízko. Doporučujeme firmám:
- revidovat interní klasifikaci informací a pravidla přístupu, sdílení a likvidace,
- nastavit kontrolu přístupů a logování — auditní stopy jsou klíčovým důkazem „získání“,
- posílit smluvní režim (NDA, doložky o účelu využití, sankce, řetězení mlčenlivosti na subdodavatele),
- standardizovat offboarding klíčových osob (revokace přístupů, kontrola zařízení, prohlášení o neuchování kopií),
- prověřovat dodavatelský řetězec s ohledem na standard „věděl / měl a mohl vědět“.
Soudy budou nově klást vyšší nároky na to, aby držitel prokázal reálně uplatňovaný — nikoli jen formální — režim ochrany. Připravenost se proto vyplatí budovat s předstihem.
Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se vyvíjí; aktuální znění předpisů doporučujeme ověřit před konkrétním krokem.
