Obchod s potravinami v rámci EU: co si ohlídat při dovozu a vývozu mezi členskými státy

 Nákup a prodej potravin mezi členskými státy Evropské unie se řídí zásadně jinými pravidly než dovoz ze třetích zemí. Díky jednotnému trhu odpadá clo, celní řízení i řada dovozních formalit — to ale neznamená, že podnikatel nemá žádné povinnosti. Než začnete potraviny z jiného členského státu prodávat českému spotřebiteli nebo naopak vyvážet své zboží do zahraničí, je vhodné mít jasno v tom, jak funguje volný pohyb zboží, jaká pravidla platí pro označování a kdy vzniká statistická vykazovací povinnost. Následující přehled shrnuje klíčové body. 

Obchod v rámci EU není „dovoz" ani „vývoz" v celním smyslu

Potraviny pořizované z jiné členské země EU se z pohledu práva nepovažují za dovezené a jejich odeslání do jiného členského státu není vývozem v celním smyslu. Při obchodování mezi členskými zeměmi se uplatňuje volný pohyb zboží — jedna ze čtyř základních svobod vnitřního trhu. Pro převoz zboží přes hranice zpravidla postačí faktury nebo jiné doklady o nákupu; neplatí se clo a neprobíhá celní řízení.

Zásada volného pohybu zboží a vzájemného uznávání se přitom netýká pouze zemí EU, ale celého Evropského hospodářského prostoru, tedy navíc i Norska, Lichtenštejnska a Islandu.

Harmonizovaná a neharmonizovaná sféra

To, jaké komoditní požadavky musí potravina splňovat, závisí na tom, zda spadá do harmonizované, nebo neharmonizované sféry:

  • Harmonizovaná sféra — pro danou potravinu existuje evropský právní předpis. Potravina pak musí splňovat požadavky stanovené v tomto předpisu, které jsou jednotné pro celou EU.
  • Neharmonizovaná sféra — evropský předpis pro danou potravinu neexistuje. V tomto případě musí být splněny požadavky národního předpisu té členské země, kde byla potravina vyrobena nebo poprvé uvedena do oběhu v rámci EU.

S neharmonizovanou sférou souvisí princip vzájemného uznávání, upravený v § 11a zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. Podle něj platí, že potravina legálně vyrobená a uvedená na trh v jednom členském státě nesmí být odmítnuta v jiném členském státě, pokud je bezpečná. Pokud tedy například český chléb splňuje požadavky české komoditní vyhlášky, nelze jej odmítnout v jiné členské zemi jen proto, že tam platí odlišná národní úprava.

Registrace u dozorového orgánu platí i zde

I když jde o obchod v rámci EU, provozovatel potravinářského podniku má registrační (ohlašovací) povinnost podle § 3 zákona o potravinách. Podnikatel, který potraviny z jiného členského státu uvádí na český trh, je jejich prvním prodejcem usazeným v ČR a nese odpovědnost za soulad s předpisy. Registrace se podává u místně příslušného inspektorátu podle povahy potraviny:

  • Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) — potraviny jiného než živočišného původu,
  • Státní veterinární správa (SVS) — potraviny živočišného původu.

Nesplnění oznamovací povinnosti je přestupkem se sankcí až v řádu statisíců až milionu korun, stejně jako u dovozu ze třetích zemí. Podnikatel musí mít rovněž odpovídající živnostenské oprávnění.

Označování při obchodu v rámci EU

Také u zboží z jiného členského státu platí, že potravina určená českému spotřebiteli musí být řádně označena v českém jazyce a splňovat požadavky nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Mezi povinné údaje patří zejména:

  • název potraviny,
  • seznam složek a zvýrazněné alergeny,
  • výživové údaje,
  • čisté množství,
  • datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti,
  • podmínky uchování, jsou-li relevantní,
  • identifikace odpovědného provozovatele usazeného v EU

Rozdíl oproti dovozu ze třetích zemí je v tom, že odpovědným provozovatelem uvedeným na obalu může být výrobce z jiného členského státu — nemusí jím tedy nutně být český distributor. I tak je ale nutné zajistit, aby byly všechny povinné informace uvedeny v češtině a byly pro spotřebitele srozumitelné.

DPH a místo plnění

Zatímco clo při obchodu v rámci EU odpadá, otázka DPH zůstává. Povinnost přiznat a odvést DPH závisí na tzv. místě plnění, tedy zemi, kde je zboží prodáno konečnému zákazníkovi. Zjednodušeně: pokud česká firma nakoupí zboží od dodavatele z jiného členského státu a prodává jej v ČR, odvádí DPH v tuzemsku (je-li plátcem). Nastavení daňového režimu je vhodné konzultovat s daňovým poradcem, protože se liší podle povahy transakce, postavení odběratele a toho, zda jde o dodání zboží konečnému spotřebiteli, nebo mezi podnikateli.

Statistická vykazovací povinnost (Intrastat)

Specifickou povinností při obchodu v rámci EU je statistické vykazování pohybu zboží — systém Intrastat. Pokud hodnota zboží, které v rámci EU odešlete nebo přijmete, přesáhne prahovou hodnotu stanovenou pro daný rok, vzniká vám vykazovací povinnost.

Prahové hodnoty si každý členský stát stanovuje sám a každoročně je aktualizuje, přičemž jiná hodnota může platit pro přijetí (dovoz) a jiná pro odeslání (vývoz). Měsíční výkaz obsahuje mimo jiné osmimístný kód výrobku podle kombinované nomenklatury a hodnotu zboží. Aktuální prahové hodnoty pro daný kalendářní rok je nutné ověřit, protože se mění.

Vývoz do jiného členského státu

Při vývozu vlastního zboží do jiné členské země platí zrcadlově tytéž zásady. Díky vzájemnému uznávání nesmí být vaše bezpečná potravina, splňující české předpisy, v jiném členském státě odmítnuta — s ohledem na harmonizovanou i neharmonizovanou sféru je však vhodné ověřit, zda cílová země neuplatňuje odlišné národní požadavky (například na označování v národním jazyce nebo na specifické komoditní parametry). Před vstupem na konkrétní trh se proto vyplatí ověřit místní úpravu.

Shrnutí: checklist pro obchod s potravinami v rámci EU

Uvědomit si, že pořízení z jiného členského státu není dovozem v celním smyslu — odpadá clo i celní řízení.

  • Zjistit, zda potravina spadá do harmonizované, nebo neharmonizované sféry, a využít principu vzájemného uznávání.
  • Zaregistrovat činnost u SZPI, případně SVS, podle povahy potraviny.
  • Zajistit označení v českém jazyce se všemi povinnými údaji podle nařízení (EU) č. 1169/2011.
  • Vyřešit správný režim DPH podle místa plnění.
  • Ověřit, zda vzniká vykazovací povinnost v systému Intrastat, a hlídat prahové hodnoty.
  • Při vývozu ověřit případné odlišné národní požadavky cílové země.

Obchod s potravinami v rámci EU je oproti dovozu ze třetích zemí administrativně jednodušší, přesto se v něm prolíná potravinové právo, daňové předpisy i statistické vykazování. Pokud plánujete zahájit dodávky z jiného členského státu nebo naopak expanzi svého sortimentu do zahraničí, doporučujeme právní posouzení konkrétní komodity a nastavení smluvní i daňové dokumentace předem. Rádi vám s přípravou pomůžeme.


Tento článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava se vyvíjí; aktuální znění předpisů a prahové hodnoty doporučujeme ověřit před konkrétní transakcí.

Hledáte spolehlivého partnera v oblasti práva? Spojte se s námi.