Nová podmínka pro přidělování zahraničních pracovníků od 1. ledna 2026
Nejkonkrétnější legislativní novinkou je omezení platné od 1. ledna 2026: cizince na méně kvalifikované pracovní pozice mohou nově přidělovat pouze agentury práce, které disponují tzv. opakovaným povolením ke zprostředkování zaměstnání. To předpokládá minimálně tři roky nepřerušeného a bezproblémového fungování agentury.
Cílem opatření je potlačit zakládání krátkodobých účelových agentur, které v minulosti sloužily jako nástroj k obcházení povinností při zaměstnávání cizinců. V praxi to znamená, že uživatelé musí ověřit nejen platnost povolení agentury, ale nově i jeho typ. Využití agentury s pouhým základním povolením pro přidělení zahraničního pracovníka na méně kvalifikovanou pozici je od počátku roku protiprávní, a to bez ohledu na dobrou víru uživatele.
Kontrolní tlak se zesiluje
V oblasti kontrol agenturního zaměstnávání lze v roce 2026 očekávat pokračování trendu, který se výrazně projevil již v předchozích letech. Inspektorát práce uskutečnil v roce 2024 téměř 20 000 kontrol, přičemž více než 6 000 se týkalo podezření na nelegální zaměstnávání nebo zastřené zprostředkování práce. Pokuty uložené v dané oblasti dosáhly v souhrnu přibližně 300 milionů korun.
Důležitou změnou je výraznější zapojení finanční správy, která se koordinovaně zaměřuje na daňové a odvodové důsledky pochybení. V roce 2024 vedly koordinované kontroly k doměření daně v řádu stovek milionů korun. Oba orgány pro rok 2026 avizují pokračující spolupráci a rozšíření záběru na odvětví, která dosud nebyla primárním cílem – mimo logistiku, stavebnictví a pohostinství se v hledáčku ocitají IT služby a e-commerce.
Legislativní základ pro zpřísněný přístup přinesly novely posledních let: inspektorát práce má širší pravomoci při pořizování záznamů, zpřísněna byla definice nelegální práce a přibyl přestupek nehlášené práce cizinců s pokutou až 3 miliony korun.
Zastřené zprostředkování zaměstnání: největší právní a finanční hrozba pro uživatele
Největším rizikem v praxi zůstává zastřené zprostředkování zaměstnání – situace, kdy uživatel fakticky obdrží přidělenou pracovní sílu od subjektu bez příslušné licence agentury práce, typicky na základě smlouvy o dílo nebo jiné subdodavatelské smlouvy. Zákon trestá nejen poskytovatele takové služby, ale i uživatele, který toto zprostředkování umožní.
Inspekce práce při kontrolách nevychází z názvu smlouvy, ale z faktického stavu. Klíčovými indikátory zastřeného zprostředkování jsou: objednatel uživatel sám zadává, organizuje a kontroluje práci pracovníků formálního dodavatele; dodavatel neprovádí dílo na vlastní náklad a riziko; a chybí jakékoli znaky skutečné odborné způsobilosti zhotovitele. Nepomůže, pokud smlouva formálně zní jako smlouva o dílo – SÚIP posuzuje realitu, nikoli pojmenování.
Princip srovnatelného zaměstnance: přetrvávající zdroj sporů
Zákon agentuře práce i uživateli ukládá povinnost zajistit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší než podmínky srovnatelného kmenového zaměstnance uživatele. Princip platí pro mzdu, náhrady, pracovní dobu, dovolenou i nepeněžní benefity.
V praxi přitom identifikace srovnatelného zaměstnance – zejména pokud na dané pozici kmenový zaměstnanec neexistuje – představuje právně náročný úkol. Interní mzdové tarify a benefity uživatele se automaticky stávají právní referencí pro nároky agenturních pracovníků. U velkých zaměstnavatelů přidělujících stovky agenturních pracovníků může kumulativní doplatek mezd za dobu přidělení dosáhnout desítek milionů korun – bez ohledu na to, zda porušení bylo záměrné.
Dočasnost přidělení: strukturální slabina české právní úpravy
Zákoník práce stanoví, že agentura nemůže téhož zaměstnance přidělit ke stejnému uživateli na dobu delší než 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V praxi se toto omezení zcela systematicky obchází: zaměstnanec podepíše žádost o prodloužení přidělení (zpravidla předpřipravenou agenturou), čímž bez jakéhokoli faktického omezení pokračuje v práci na stejném místě i řadu dalších let.
Soudní dvůr EU ve věci C-232/20 konstatoval, že opakování dočasného přidělení po dobu přibližně 55 měsíců bez relevantních okolností nelze kvalifikovat jako přechodné ve smyslu Směrnice 2008/104/ES. Česká právní úprava dosud neobsahuje záruky zabraňující obcházení tohoto požadavku. Zákonodárce tak v tomto bodě dosud nereagoval na unijní judikaturu, čímž přetrvává potenciál pro budoucí spory o fikci pracovního poměru u uživatele.
Licenční podmínky se zpřísnily: co musí agentury práce splňovat
Od 1. ledna 2024 platí zpřísnění podmínek pro agentury práce, která se promítá i do roku 2026. Kauce pro získání povolení ke zprostředkování zaměstnání činí 1.000.000 Kč. Podmínkou je rovněž bezdlužnost – agentura ji musí prokázat již při podání žádosti a udržovat po celou dobu platnosti povolení, přičemž ověřování probíhá minimálně jednou za 6 měsíců. Byly upřesněny rovněž podmínky odejmutí povolení k provozování agenturního zaměstnávání. Mezi důvody odejmutí patří zejména zprostředkování nelegální práce, opakované neposkytování součinnosti orgánům inspekce práce nebo nepřidělení žádného zaměstnance po dobu dvou let. Tato opatření mají za cíl chránit práva zaměstnanců a zvýšit odpovědnost agentur práce.
Praktická doporučení pro uživatele
Firmy využívající agenturní zaměstnávání by měly v roce 2026 přezkoumat zejména tyto oblasti: ověření aktuálního typu povolení agentury, a to konkrétně s ohledem na novou podmínku opakovaného povolení při přidělování cizinců na méně kvalifikované pozice; revizi subdodavatelských smluv za účelem vyloučení znaků zastřeného zprostředkování; posouzení nastavení odměňování agenturních pracovníků ve vztahu ke srovnatelným kmenovým zaměstnancům; a v případě dlouhodobých přidělení přesahujících 12 měsíců právní analýzu rizika vzniku fikce pracovního poměru.
Závěr
Agenturní zaměstnávání zůstává nepostradatelným nástrojem personální flexibility, jeho právní rámec se však každým rokem zpřísňuje a kontrolní prostředí zesiluje. Koordinace inspektorátu práce s finanční správou, nové přestupky s vysokými sankcemi a přetrvávající unijní tlak na přehodnocení pravidel dočasnosti přidělení jasně ukazují, že jde o oblast vyžadující soustavnou právní péči.
